Potkají se dva známí: „Čau Franto! Ty ses prý oženil! To musíš být šťastnej, viď?“
„No, to musím.“
Vtipy z rubriky ‘Vtipy’
Potkají se dva známí: „Čau Franto! Ty ses prý oženil! To musíš být šťastnej, viď?“
„No, to musím.“
Přijde muž do hospody a pije jednu minerálku za druhou.
„To máte takovou žízeň?“ zajímá se výčepní.
„Ani ne,“ přiznává host, „ale pohádal jsem se se ženou, a tak piju na vztek.“
„To chápu, ale proč vodu?“
„A co mám dělat,“ smutně odtuší nešťastník, „když jsem abstinent?“
Lékař se ptá pacientky: „Co vám dělá největší potíže?“
„Manžel, ale přišla jsem kvůli žlučníku.“
Lord jde kolem trhana, hodí mu libru a povídá: „Dej si v nejbližší hospodě whisky na mé zdraví.“
„Jsem abstinent, pane.“
„Tak tady máš pět liber a kup si dobrý tabák!“
„Díky, pane, ale nekouřím.“
„V tom případě ti dávám sto liber a běž k nejlepší prostitutce, ať si aspoň něco užiješ!“
„Promiňte, pane, ale já nikdy netoužím po takových ženách.“
„Víš co? Tady máš dvě stě liber, zajdi k mé ženě a řekni jí, ať se podívá jak vypadá muž, co nepije, nekouří a nesmilní!“
„Tvoje žena se hodně ráda směje, viď?“ povídá jeden muž druhému.
„Jak to víš?“
„Když jsem jí posledně vyprávěl vtip, smála se tak, že málem spadla z postele.“
Manžel se ptá své ženy: „Haničko, po kom má náš syn tak kudrnaté vlasy?“
„Ty jsi ale strašný sklerotik! Zapomněl jsi, že jsem tehdy měla trvalou?“
Kdysi se firma IBM rozhodla nechat na zkoušku vyrábět některé díly v Japonsku. V zadání byla i klauzule, že se tolerují tři chybné součástky z 10 000. S první dodávkou přišel následující průvodní dopis: „My Japonci těžko chápeme vaše americké obchodní praktiky, přesto jsme podle smlouvy zvlášť vyrobili ke každým 10 000 sočástek tři vadné a přidali jsme je do dodávky. Doufáme, že s nimi budete spokojeni.“
Jde koktavej s plešatým po ulici. Koktavej povídá: „Tto by mmmě zzajímalo, kolik ddddáš zza holiče, hhhha hhha?!“
A ten plešatej mu povídá: „A mě by zajímalo, kolik ty dáš za telefon?“
„Kde jsi vzal tak fantastickou sbírku cédéček? Ta musela stát peněz!“
„Kdepak, ani korunu. Původně jsem měl jen jedno CD, které jsem si pouštěl stále dokola 24 hodin denně. A pak mi z ničeho nic sousedi začali dávat další a další.“
„Aha, dnes večer máme studenou večeři“, říká při příchodu domů novomanžel.
„Jak jsi to tak hned poznal?“, diví se manželka.
„Necítím žádnou spáleninu.“